Společně s regionem...

Když chebská radnice začala razantně potlačovat hazard a herny ve městě, zpočátku jsem těmto krokům fandil. Výsledné vyhlášky, které omezily nejen herny, ale i restaurace v centru, ve mně ale vyvolaly spíše rozpaky.

Omezit, kde by herny měly být a kde ne, je rozumná věc. Jednak by neměly být v okolí škol, ale také například hyzdí turisty vyhledávané historické centrum nevkusem. Jako problematické ale vidím omezení jejich provozní doby do 17:00. Pokud by vyhláška měla omezit, aby do heren chodili děti a lidé na dávkách tam utráceli peníze na živobytí, tak se omezení míjí účinkem. Spíš bych pochopil, kdyby herny mohly otvírat po 22:00 hodině. To by už děti měly být dávno doma.

Ale ještě více nerozumím vyhlášce, která v centru omezuje provozní dobu restaurací do 22 hodina v pátek a sobotu do 2 hodin. Jednak je vždy problematické měnit pravidla podnikání "za pochodu". Každý, kdo se rozhodl si v Chebu otevřít restauraci nebo diskotéku, si musel spočítat, jakou klientelu chce do podniku přitáhnout a podle toho přizpůsobit provozní dobu. Těžko mít diskotéku otevřenou do 22 hodiny, stejně jako bistro se snídaněmi nebudete otvírat v 11 hodin.

Nespravedlivé je ale to, že se omezení týká jen části města. Zatímco jeden majitel restaurace tak spláče nad výdělkem, druhý se může spokojeně usmívat, protože se mu vyhláška o pár metrů vyhnula.

Radnice zdůvodňuje omezující vyhlášky mimo jiné i průzkumem veřejného mínění,v němž si lidé stěžují na rušení nočního klidu. Jenže ze stejného průzkumu vyplynulo, že nejméně spokojení s životem ve městě jsou mladí lidé. Ty podobné vyhlášky spíše vyženou z města.