Společně s regionem...

Vinit existenci společné měny ze současné situace v Řecku je stejný nesmysl, jako vinit dolar z předluženosti Kalifornie. Ale populistům a euroskeptikům se to prostě hodí. Jenže skutečnost je úplně jiná. Pokud je totiž něco skutečnou příčinou řecké krize, není to ani euro, ani Evropská unie, ale především sami Řekové. Respektive fakt, že politici i obyvatelé této země zapomněli na zdravý selský rozum. A ten mluví jasně. Nejde do nekonečna utrácet víc, než kolik vyděláš.

Samozřejmě je možné si půjčovat. A Řecko to dělalo roky a ve velkém. Jenže dokud si stát půjčuje například na podporu investorů, kdy je jasné, že následně peníze dostane zpět formou různých daní, je vše v pořádku. Pokud si půjčuje na propopulační opatření, a ví, že tyto prostředky dostane zpět opět formou daní, je to OK. Jenže ono to tak většinou není. Na lehké shánění peněz se rychle zvyká. Nemáme, půjčíme si. Nemáme, půjčíme si zas. A pokud ztratíme selský rozum, dřív nebo později si tak půjčíme i na holou spotřebu.

Samozřejmě pozice státu je jiná než pozice domácnosti. Má možnost měnit daňové sazby, legislativu, může vydávat obligace, má různé další nástroje peněžního trhu, a když na to přijde, může si prostě a jednoduše natisknout další bankovky. Jenže i to všechno má omezené možnosti. Nejde do nekonečna ždímat obyvatele formou daní, ani tisknout neomezené množství peněz. Ta první situace s projeví tím, že i když budou vyšší daně, paradoxně se začne snižovat jejich výběr, to druhé pak vyústí v hyperinflaci německého typu, kdy mezi válkami stál bochník chleba několik miliard marek.

Lidé v takové situaci s oblibou hledají viníky, a najdou je celkem snadno. Za všechno mohou politici. Ti volí stejnou strategii, a obvykle je najdou viníka v nějaké skupině lidí. Náš ministr Kalousek ji našel v neproduktivních a nákladných důchodcích, a neopomene to při každé příležitosti připomenout. Smutné pak je, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. A tak například v dnešní anketě serveru novinky.cz z více než 65 tisíc čtenářů pod vlivem Kalouskovy masáže souhlasí s tím, že by se měly zmrazit důchody. Strašné.

Ale zpět. Systém zdánlivě nekonečných půjček na sebe nabaluje tisíce lidí, kteří se stávají na přílivu dalších a dalších peněz závislí. Státní zaměstnanci, politické elity, oligarchové žijící z tučných státních zakázek, ale i běžní občané tyjící s různých sociálních výhod a příspěvků. Řecko je takových plné. Stejně jako Itálie, Španělsko, ale i Česká republika.

Ti všichni se pak zuby nehty brání jakékoliv změně, ačkoliv navenek většinou tvrdí přesný opak. Souhlasem by totiž jednak připravili sami sebe o příjmy, a navíc by museli otevřeně přiznat, že byli součástí systému. Někdo s plným vědomím případných důsledků, a jiný nevědomky, z důvodu vlastní hlouposti, kdy si nedokázal spočítat, že tučné sliby za které házel hlasy do volebních uren, jsou prostě nesplnitelné. Všichni jsou ve výsledku nevinní, a nikdo za nic nemůže. Viník pak je euro, Evropská unie, Brusel.

Do značné míry jde o důsledek nedotažené evropské integrace, kde stále hrají prim národnostní státy, národnostní zájmy. Jenže bez politické integrace nebude ani ekonomická stabilita. Budeme na řecké, italské a jiné podobné problémy narážet zas a znovu. Vždy se najde nějaký stát, který bude koukat víc na své já, než na prospěch celku. A může dojít i na slova euroskeptiků a dogmatiků. Nejambicióznější projekt v historii vždy národnostně rozdrobené Evropy na její sjednocení se zhroutí na individualismu a bezohlednosti pár lidí. A nevyhne se to ani nám. Ač nám světový ministr Kalousek rád tvrdí, že nejsme Řecko a Řecko není my, opak je pravdou. My, oni, a bohužel i Kalousek, jsme Evropa.