Společně s regionem...

Když spisovatele přestane bavit postava románu, pošle jí na dlouhou cestu, nebo nechá zemřít. Podobně na tom asi byli Mayové, když psali svůj kalendář. Prostě ho v roce 2012 ukončili a basta. Konec konců, koho by bavilo dělat lejstro na víc než 63 081 429 let dopředu...

Podle některých výkladů znamená závěr mayského kalendáře, že 21. prosince 2012 nastane konec světa. Naštěstí lidstvo dosavadní konce světa vždy přežilo bez větší úhony, ať je prorokoval Nostradamus, nebo Harold Camping. Je ovšem otázkou, zda přežije výsledek českých parlamentních voleb z roku 2010.

Jasně, je to tak trochu nadsázka. Ale zase tak velká ne. To, co nás v roce 2012 čeká asi nebude znamenat zánik lidstva, ale přinejmenším to znamená zánik lidství v České republice. Takzvané vládní reformy totiž úspěšně likvidují celý solidární systém, který evropská společnost buduje od 19. století, kdy se ukázalo, že kapitalismus volné soutěže přivádí většinu lidí do ještě větší bídy, než předchozí feudalismus.

Základem solidárního systému je výběr daní od těch, kteří vydělávají peníze, a jejich přesměrování do oblastí, kde to je nutné v zájmu celé společnosti. Financuje se z nich, vedle prostředků kolektivní bezpečnosti, především zdravotnictví, školství nebo sociální věci. A i když to v porovnání s dnešní mediální masáží může znít divně, na příkladu severských států je celkem zřejmé, že čím více prostředků je touto formou přerozděleno, rozumějme čím vyšší jsou daně ze kterých se to všechno platí, tím vyspělejší sociální, zdravotní nebo vzdělávací systém může být.

Potíž nastává, když se větší část společnosti nechá zblbnout natolik, že uvěří líbivým populistickým heslům o nízkých daních, minimální roli státu, a všemocnosti jedince, jako tomu bylo v letech 2006 a 2010 v České republice. A výsledky toho, co jsme tehdy naházeli do volebních uren, si letos vyžereme se vší parádou.

Co nás tedy čeká? No, kromě Mayi prorokovaného konce světa především všeobecná drahota. Nižší podpora stavebního spoření, vyšší DPH, vyšší daně z nemovitostí, pokračující deregulace nájemného. Lázně jen pro někoho, určité druhy zdravotnické péče pouze vyvoleným, vyšší poplatky v nemocnici. Zastavení růstu reálných mezd, a do toho dražší doprava, dražší léky, dražší potraviny... dražší všechno.

Sečteno podtrženo: stát zvedne daně, ale přerozdělí méně. Respektive, on přerozdělí, ale nebude to ani do školství, ani do zdravotnictví, a už vůbec ne do sociální oblasti. Místo toho budeme mít církevní restituce, nebo loterijní společnosti rok osvobozené od daní. Zcela určitě pak stát neopomene ještě zaplatit nějakou tu arbitráž, prošvihnout pár soudů ve Švýcarsku, a nakoupit nějaká nepotřebná letadla nebo transportéry.

Kdybych byl spisovatel, a tohle všechno jenom děj románu, poslal bych tuto vládu na nějaký hodně dlouhý výlet. Jenže takhle? Nezbývá než doufat, že jí k čertu pošlou aspoň lidé při nejbližších volbách.